Prapor a znak

Symboly Uhřic vycházejí z tradic obce

Uhřice mají prapor a znak. Jejich tvůrce heraldik Miroslav Pavlů se při jejich tvorbě držel pečeti z roku 1764. Červenou a stříbrnou barvu pak převzal od rytířů z Víckova. Jejich vládu připomíná erbovní štítek umístěný na hrudi orlice. "Barvy Víckovců dostala též korouhev s křížem uprostřed. Ta sama o sobě symbolizuje patrona kostela sv. Jana Křtitele. Červená a zlatá pak prezentuje i poslední dlouhodobé vlastníky obce, knížata z Lichtenštejna," uvedl Pavlů. Podle něho vinné hrozny s listy, které svírá v drápech orlice, znamenají vinařskou tradici. Kromě toho připomínají zájezdní hostinec U zlatého hroznu. Její majitel byl totiž dědičným pošmistrem. Uhřice byly údajně založeny roku 884. V písemné podobě jsou připomínány mnohem později. Až v roce 1336, v přídomku majitele osady Vrška z Uhřic. Vesnice byla v tom čase rozdělena mezi několik majitelů. Například tvrz, připomínaná v roce 1368, patřila z poloviny ke třetímu a další pak ke čtvrtému dílu obce. Ještě před rokem 1392 ji držel jistý Přeček z Uhřic. V roce 1545 odkázal Jan Racek osadu panu Znátovi z Víckova. V letech 1573 až 1589 získali vesnici Pražmové z Bílkova, po nich pak dolnorakouský šlechtic Jan Kryštof Jäger z Poisbrunnu. V interiéru kostela sv. Jana Křtitele, se dochoval jeho kamenný náhrobní kámen. Vzácností je též portál s erby Znáty z Víckova a jeho manželky Mandaleny Kropáčové z Nevědomí z poloviny 16. století. Pochází pravděpodobně z bývalé tvrze, po zrušení panského statku v obci, byl umístěn v Janově dvoře. V roce 1630 tvrz, přeměněnou na dvůr, prodala Salomena Jägerová, provdaná Podstatská, knížeti Maxmiliánu z Lichtenštejna.